Walther Krüger

Walter Krüger se narodil 27.2.1890 ve Štrasburku jako syn aktivního důstojníka. Poté, co navštěvoval kadetní školu v Karlsruhe a Berlín-Lichterfelde, přišel v roce 1908 jako Leutnant k 2. badischen Grenadier Regiment 110 do Mannheimu. Velitelem tohoto pluku byl jeho otec, který padnul na počátku první světové války v roce 1914 u Lutychu. Během války bojoval Krüger na Západě, v Tyrolsku a Srbsku a obdržel vysoká vyznamenání. Na konci války byl v hodnosti Hauptmann velitelem praporu a po válce se zúčastnil v rámci Freikorpsu bojů v Pobaltí. V roce 1920 byl zařazen do Reichswehru. Po umístění u Náčelníka výcviku se v roce 1935 přihlásil do SS-Verfügungstruppe, kde jako SS-Obersturmbannführer postavil a vycvičil II. Bataillon, Regiment Germania v Arolsenu. V následujících letech byl učitelem v SS-Junkerschule Bad Tölz a zastával různé velitelské pozice u SS-Verfügungstruppe. Na počátku války byl náčelníkem štábu v SS-Polizei Division, se kterou se zúčastnil tažení ve Francii. Během tažení na Východě byl Krüger po smrti velitele divize Generala Mülverstedta, zastupujícím velitelem a poté velitelem divize, která se zúčastnila těžkých bojů o obranná postavení kolem Leningradu a v bojích u Lugy měla během 14 dnů 3.000 padlých. Za osobní nasazení, uvažování a rychlá rozhodnutí během bojů u Lugy a Krasnogvardějska a za své vojáky obdržel Krüger 13.12.1941 Rytířský kříž jako SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS. Po přidělení jako Inspekteur der Infanterie v SS-Führungshauptamt se Krüger stal v březnu 1943 velitelem 2. SS-Panzer Division Das Reich. S touto divizí se zúčastnil operace Zitadelle v rámci SS-Panzerkorps, zlikvidoval nepřátelské předmostí na řece Mius u Konstantinu a v bojích u Charkova zajišťoval ústup 6 divizí. Ve Wehrmachtsbericht z 27.8.1943 je hlášeno, že divize zničila za 35 dní bojů přes 1.000 nepřátelských tanků. Za tyto těžké boje obdržel Krüger 31.8.1943 jako SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS, 286. Dubové listy. V následujících obranných bojích na Dněpru u Kremenčugu zničil několik nepřátelských předmostí a byl nasazen k likvidaci nepřátelského průlomu v oblasti Berdičev-KorVýchod. 23.8.1943 předal velení divize. V těžkých bojích o Pobaltí v létě 1944 převzal SS-Obergruppenführer Krüger VI. SS-Freiwilligen-Armeekorps, s 15. a 19. lettische SS-Freiwilligen-Division. S tímto sborem vyprostil Krüger z obklíčení 18. Armee v prostoru Volchov-Opočka. Po těžkých pozičních bojích byl sbor koncem roku 1944 v Kurlandsku, kde byla 15. SS-Freiwilligen-Division poslána k odpočinku do západního Pruska. Během bojů v Kurlandsku držel Krüger na východní frontě předmostí k průlomu na Západ, když na sbor dopadla 23.12. neočekávaná tvrdá ofenzíva. Sovětský útok dopadl na 19. SS-Freiwilligen-Division na křídle, která se odhodlaně bránila a útok zastavila. Za tři dny těžkých obranných bojů bylo zničeno 190 sovětských tanků v bojích zblízka. Krüger se rozhodnul zahájit 3.1.1945 protiútok se třemi klíny, získat ztracená postavení a díky tomu se přeskupit a posílit. Výsledkem 20 dnů bojů bylo 328 zničených tanků, 17 letadel, 350 děl, 830 zajatců a vysoké ztráty protivníka. Za tento velký úspěch byl Walter Krüger 1.2.1945 povýšen do hodnosti SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS a obdržel Meče jako velící generál VI. (lettischen) SS-Freiwilligen-Armeekorps. Při pokusu o návrat do vlasti byl Krüger s 9 dalšími přáteli obklíčen v lese, kde se 22.5.1945 zastřelil.