![]()
Gottlob
Christian
Berger SS-Obergruppenführer und
General der Waffen-SS
16.7.1896,
Gerstetten, Württemberg
NSDAP-Nr.: 426.875
(vstoupil 11.1922, vystoupil po Mnichovském puči, vstoupil 1.1.1931)
Zatčen za Mnichovský puč:
11.1923 Rytířský
kříž Záslužného kříže s meči: 15.11.1944 Gottlob
Berger je excelentním případem důstojníka, jemuž nejen tvrdá práce
a schopnosti, ale i známost s pravými lidmi přinesly řadu
vyznamenání. Narodil se 16.7.1897 v Gerstettenu a sloužil jako důstojník
Imperiální armády. Stal se nejvíce vyznamenávaným důstojníkem a za
několik zranění získal Odznak za zranění ve zlatě. Po válce
vstoupil do Freikorps a byl jedním z prvních členů SA. 1.8.1938
vstoupil do SS, získal Himmlerovu důvěru a stal se jeho pobočníkem
stejně jako Alfred Rosenberg. Byl jmenován náčelníkem SS sportovního
úřadu a 1.12. na základě svých zkušeností povýšen do hodnosti SS-Standartenführer.
1.4.1940 se stal náčelníkem odvodové kanceláře Waffen-SS. Byl
pověřen rekrutováním germánských a negermánských příslušníků
Waffen-SS. Tento post předtím držel Heissmeyer a Berger okamžitě
zahájil administrativní restrukturalizaci kanceláře. Jeho výkony na této
pozici byly excelentní a 20.4.1940 byl povýšen do hodnosti SS-Brigaderführer.
Jeho kariéře pomohly předválečné konexe, díky nim zahájil úspěšnou
náborovou kampaň na územích obsazených Třetí říší. Také se
stal Himmlerovým přidělencem na Rosenbergově ministerstvu. 1.7.1943
obdržel Německý kříž ve stříbře. Od 20.7.1944 byl zodpovědný za
válečné zajatce. Berger byl povýšen do hodnosti SS-Obergruppenführer
a 15.11.1944 vyznamenán Rytířským křížem válečného kříže za zásluhy.
Ve stejném roce byl krátce Vyšším velitelem policie a SS na
Slovensku, ale po vypuknutí povstání se nahradil Hoflem. Byl to
inteligentní a flexibilní důstojník, ačkoliv byl kontroverzní
osobností. Chránil příslušníky Waffen-SS, ať již Němce nebo ne a
věnoval se jim s velkým zaujetím. Byl patriot a jeho loajalita
Himmlerovi je dobře zdokumentována. Tvrdá individualita, byl dvakrát
zaživa pohřben během spojeneckých náletů a podobně jako většina
rodin v Německu, ztratil několik rodinných příslušníků. V roce
1943 byl jeho nejstarší syn zabit v boji u Charkova, kde sloužil
jako důstojník Waffen-SS a jeho synovec Andreas Schmidt, vůdce
Volksdeutsche v Rumunsku a na konci války zmizel v Sovětském
svazu. Po válce byl v Norinberku odsouzen na 25 let do vězení, ale
byl propuštěn z Landsbergu v roce 1951 a zemřel v Gerstettenu
v roce 1975. Když se vydal na poslední cestu 11.1.1975, bylo v průvodu
kromě rodiny a přátel také několik stovek bývalých vojáků Waffen-SS,
jimž věnoval část svého života.
|