Gottlob Christian Berger

SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS

  Obergruppenfuhrer Berger

16.7.1896, Gerstetten, Württemberg
5.1.1975, Gerstetten

NSDAP-Nr.: 426.875 (vstoupil 11.1922, vystoupil po Mnichovském puči, vstoupil 1.1.1931)
SS-Nr.: 275.991 (30.1.1936)

SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS: 21.6.1943
SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS: 20.4.1942
SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS: 20.4.1940
SS-Oberführer: 30.1.1936
SA-Oberführer: 15.10.1932
SA-Standartenführer: 1931
SA-Sturmführer: 1.1.1931

Zatčen za Mnichovský puč: 11.1923
Vůdce SA-Sturm 10: 1.1.1931
Vůdce SA-Standarte 125: 11.1931
Vůdce SA Untergruppe Nord-Württemberg: 11.1931 – 1933
Starší státní rada ve výcvikové sekci ministerstva kultury Württemberg (Oberregierungsrat in Abteilung für Ausbildungswesen im württembergischen Kultursministerium): 1.10.1935
Sportovní referent ve Stab SS-Oberabschnitt Südwest: 30.1.1936 – 1.10.1937
Vedoucí Sportamt, Stab RF SS: 8.1938 – 4.1940
Pověřenec Himmlera formováním Selbstschutz na okupovaném polském území: 26.9.1939 – 1940
Vedoucí SS-Hauptamt – SS-HA: 1.4.1940 – 8.5.1945
Prezident Německo-chorvatské společnosti a Německo-vlámské studijní skupiny
Styčný důstojník Himmlera na Ministerstvu východních území (Verbindungsoffizier des Reichsführers SS zum Reichsminister für die besetzten Ostgebiete): 1941 – 1945
Osobní zástupce Himmlera na Ministerstvu východních území (Persönlicher Vertreter Himmlers im Ostministeriums, Russland): 7.1942 – 1945
Vedoucí štábu na Ministerstvu východních území (Leiter des Führungsstabes Politik [Hauptabteilung I] im Reichsministerium für die besetzten Ostgebiete): 20.8.1943
Osobní zástupce Himmlera na Ministerstvu pošt (Persönlicher Vertreter des RF SS im Reichspostministerium / Chef der Postüberwachungsstelle der Deutschen Reichspost): 1942 – 1945
Vedoucí oddělení OKW pro válečné zajatce (Chef des Kriegsgefangenenwesens / OKW): 1.10.1944 – 8.5.1945
Náčelník štábu Volkssturmu Stabsführer des Deutschen Volkssturmes): 25.9.1944 – 1945
SSPF Slowakien: 31.8.1944 – 20.9.1944
Poslanec Reichstagu pro Düsseldorf-Ost 8.1943 – 8.5.1945
Propuštěn ze služby v hodnosti Oberleutnant u Infanterie Regiment 124: 13.7.1919
Battalion Adjutant, Infanterie Regiment 476: 1917 - 1918
Leutnant: 6.11.1915
Dobrovolník, přidělen k Infanterie Regiment 127, poté Infanterie Regiment 247: 8.1914
Odsouzen U.S. Military Tribunal, Nüremberg, k 25 letům vězení. Propuštěn 1951.

Rytířský kříž Záslužného kříže s meči: 15.11.1944
Německý kříž ve stříbře: 1.7.1943
1939 Spona k Železnému kříži II. třídy
1939 Spona k Železnému kříži I. třídy 1914 Železný kříž I. třídy: 21.1.1918
1914 Železný kříž II. třídy: 26.11.1914
Záslužný kříž I. třídy s meči: 1.7.1941
Záslužný kříž II. třídy s meči
1918 Odznak za zranění stříbrný: 18.6.1918
Záslužný kříž
Fridrichův řád s meči: 11.1918
Württemberská vojenská záslužná medaile ve zlatě: 21.5.1915
Rytířský kříž Vojenského záslužného kříže: 4.5.1918
Zlatý stranický odznak: 30.1.1943
Zlatý pohár Hitlerjugend s dubovými listy: 30.1.1944
Odznak NSDAP za dlouhou službu ve stříbře
Německý olympijský čestný odznak I. třídy: 16.8.1936
Čestný prsten SS
Čestný meč SS
Finský velitelský kříž Řádu bílé růže: 1942

Gottlob Berger je excelentním případem důstojníka, jemuž nejen tvrdá práce a schopnosti, ale i známost s pravými lidmi přinesly řadu vyznamenání. Narodil se 16.7.1897 v Gerstettenu a sloužil jako důstojník Imperiální armády. Stal se nejvíce vyznamenávaným důstojníkem a za několik zranění získal Odznak za zranění ve zlatě. Po válce vstoupil do Freikorps a byl jedním z prvních členů SA. 1.8.1938 vstoupil do SS, získal Himmlerovu důvěru a stal se jeho pobočníkem stejně jako Alfred Rosenberg. Byl jmenován náčelníkem SS sportovního úřadu a 1.12. na základě svých zkušeností povýšen do hodnosti SS-Standartenführer. 1.4.1940 se stal náčelníkem odvodové kanceláře Waffen-SS. Byl pověřen rekrutováním germánských a negermánských příslušníků Waffen-SS. Tento post předtím držel Heissmeyer a Berger okamžitě zahájil administrativní restrukturalizaci kanceláře. Jeho výkony na této pozici byly excelentní a 20.4.1940 byl povýšen do hodnosti SS-Brigaderführer. Jeho kariéře pomohly předválečné konexe, díky nim zahájil úspěšnou náborovou kampaň na územích obsazených Třetí říší. Také se stal Himmlerovým přidělencem na Rosenbergově ministerstvu. 1.7.1943 obdržel Německý kříž ve stříbře. Od 20.7.1944 byl zodpovědný za válečné zajatce. Berger byl povýšen do hodnosti SS-Obergruppenführer a 15.11.1944 vyznamenán Rytířským křížem válečného kříže za zásluhy. Ve stejném roce byl krátce Vyšším velitelem policie a SS na Slovensku, ale po vypuknutí povstání se nahradil Hoflem. Byl to inteligentní a flexibilní důstojník, ačkoliv byl kontroverzní osobností. Chránil příslušníky Waffen-SS, ať již Němce nebo ne a věnoval se jim s velkým zaujetím. Byl patriot a jeho loajalita Himmlerovi je dobře zdokumentována. Tvrdá individualita, byl dvakrát zaživa pohřben během spojeneckých náletů a podobně jako většina rodin v Německu, ztratil několik rodinných příslušníků. V roce 1943 byl jeho nejstarší syn zabit v boji u Charkova, kde sloužil jako důstojník Waffen-SS a jeho synovec Andreas Schmidt, vůdce Volksdeutsche v Rumunsku a na konci války zmizel v Sovětském svazu. Po válce byl v Norinberku odsouzen na 25 let do vězení, ale byl propuštěn z Landsbergu v roce 1951 a zemřel v Gerstettenu v roce 1975. Když se vydal na poslední cestu 11.1.1975, bylo v průvodu kromě rodiny a přátel také několik stovek bývalých vojáků Waffen-SS, jimž věnoval část svého života.