Rudolf von Ribbentrop

SS-Hauptsturmführer

10.5.1921

Zařazen: 20.4.1941
SS-Oberstumführer: 20.4.1943
SS-Hauptsturmführer: 30.1.1945

Železný kříž II. třídy: 19.6.1940
Útočný odznak pěchoty bronzový: 1.10.1940
Odznak za zranění bronzový: 18.4.1940
Finský kříž svobody IV: 1.10.1941
Železný kříž I. třídy: 18.3.1943
Odznak za zranění stříbrný: 1.5.1943
Rytířský kříž: 15.7.1943
Německý kříž ve zlatě: 25.8.1944
Tankový bojový odznak 25: 25.8.1944
Odznak za zranění zlatý: 1945

Rudolf von Ribbentrop se narodil 10.5.1921 ve Wiesbadenu. Jeho otcem byl budoucí německý ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop. Po vypuknutí války byl Rudolf von Ribbentrop jako rekrut na seznamu SS Ersatz Battaillon Deutschland Standarten. Následovala invaze do Polska a von Ribbentrop byl převelen k 11. Kompanie. Sloužil s touto Kompanie na Západě, kde obdržel EK II a byl povýšen do hodnosti SS-Sturmann za statečnost. Také byl poprvé zraněn. Po ukončení tažení na Západě byl von Ribbentrop poslán do SS Junkerschule Braunschweig. Byl vyřazen 20.4.1941 jako SS-Untersturmführer a převzal velení čety v 1. Kompanie, Aufklärungs Battalion Nord. Po invazi do Ruska byla SS Kampfgruppe Nord odeslána do Finska, kde se SS-Untersturmführer Ribbentrop vyznamenal a byl vyznamenán Finským křížem svobody. 2.9.1941 byl von Ribbentrop opět zraněn na levé ruce střepinou granátu. Byl odeslán do nemocnice v Hohenlynchenu, kde zůstal do února 1942. Poté byl přidělen k nově se formujícímu Panzer Regiment LSSAH. Původně sloužil jako velitel čety v Kradschützen Aufklärung Kompanie, později byl převelen k 3. Kompanie jako velitel 1. čety. Poté sloužil krátce v štábu pluku jako operační důstojník. Poté byl přidělen k 6. Kompanie, II./Panzer Regiment 1, kde velel 1. četě během ústupu z Charkova. Von Ribbentrop byl opět zraněn na zádech a měl zraněnou plíci. Právě ležel v polní nemocnici, když Rusové obklíčili pozice Kampfgruppe Meyer. O pět dní později bylo rozhodnuto, že se Wünscheho I. Abteilung pokusí o průlom z jihu a zraněný von Ribbentrop se zúčastnil útoku ve svém tanku jako kulometník. Wünscheho pokus byl úspěšný a Kampfgruppe Meyer byla zachráněna před zničením. Během této bitvy byl zabit SS-Untersturmführer Alt, velitel 7. Kompanie. SS-Obersturmführer Ribbentrop byl vyznamenán EK I za statečnost a 13.3.1943 převzal velení 7. Kompanie a byl jejím velitelem při dobytí Charkova. Poté byl zařazen jako plukovní adjutant. O měsíc později vedl výcvik příslušníků Luftwaffe přidělených k LSSAH. 15.6.1943 se stal velitelem 6. Kompanie. O měsíc později byl vyznamenán Rytířským křížem. 1.8.1943 byl převelen k nově zformované 12. SS Panzer Division Hitlerjugend a velel dvěma výcvikovým kurzům nižších důstojníků. V prosinci 1943 byl jmenován velitelem 3. Kompanie, I./Panzer Regiment 12. 3.6.1944 na jeho automobil zaútočil Spitfire a von Ribbentrop byl opět zraněn na zádech. Byl přijat do nemocnice v Bernay, ale již 9.6.1944 byl zpět u své Kompanie. Koncem července byl opět poslán do nemocnice Bernay. Během ústupových bojů v Normandii byl Ribbentrop vyznamenán Německým křížem ve zlatě a Tankovým útočným odznakem "25". Následoval průlom od Falaise a SS-Obersturmführer von Ribbentrop se stal plukovním adjutantem u Panzer Regiment 12. V této funkci se zúčastnil ofenzívy v Ardenách. 20.12.1944 byl zraněn střepinou granátu na krku. Dostal Odznak za zranění ve zlatě a převzal velení I. Panzer Abteilung / Panzer Regiment 12, kterému velel až do kapitulace před Američany 8.5.1945.