SS Totenkopfstandarte a Infanterie Regiment
SS-Totenkopfverbände měly svůj původ
ve strážních jednotkách koncentračních táborů. Jako takové nebyly
vystaveny limitovaným odvodům jako ozbrojené SS (později Verfügungstruppe)
od Wehrmacht. Nebyly částí ozbrojených SS a jejich služba
nenahrazovala povinnou vojenskou službu. To bylo později změněno,
ale je to faktem pro větší část jejich existence.
SS-Totenkopfstandarte 1 Oberbayern
Zformována
9.1937 v Dachau s 5 Sturmbanny (battaliony) v Dachau. 2 Sturmbanne
okupovaly město Cheb v Sudetách v 9.1938 po Mnichovské
dohodě. Byla odeslána do Polska 12.9.1939 k policejní službě v týlu
10. Armee v říjnu. Byla přejmenována na SS-Totenkopf-Rekruten-Standarte
27.10.1939 a rozpuštěna v zimě 1940-41.
SS-Oberführer
Theodore Eicke
SS-Standartenführer Otto Augustini
SS-Obersturmbannführer Max Simon
SS-Totenkopfstandarte 2 Brandenburg
Zformována
1.7.1937 v Oranienburgu. Skládala se z 6 Sturmbanne v 12.1937.
Poskytla 2 Sturmbanne pro okupaci Sudet v 10.1938. Reformována na jaře
1939 se 4 Sturmbanne. Poslána do Polska 12.9.1939 pro policejní službu
v týlu 10. Armee během října. Poskytla muže pro SS-Totenkopfstandarte
5. Mladší vojáci byli posláni k SS-Totenkopf-Infanterie Regiment 2
16.10.1939. Rozdělena mezi jiné jednotky SS do konce roku 1939.
SS-Obersturmbannführer
Michael Lippert
SS-Standartenführer Otto Reich
SS- Standartenführer Paul Nostitz
SS-Totenkopfstandarte 3 Thüringen
Zformována
na podzim 1937 ve Weimar-Buchenwald z různých TK-Wachtruppen, hlavně
Wachtruppe Elbe a Sachsen. Do konce roku měla 7 Sturmbanne, později byly
redukovány na 4. Poskytla 2 Sturmbanne pro okupaci Sudet v 10.1938.
Poslána do Polska 12.9.1939 pro policejní službu v týlu 8. Armee
během října. Poskytla muže Totenkopf Division a zbytek byl zformován
do 10. SS-Standarte v 1939.
SS-Standartenführer
Paul Nostitz
SS-Sturmbannführer Heimo Hierthes
SS-Totenkopfstandarte
4 Ostmark
SS-Infanterie-Regiment
4 Ostmark (25.2.1941)
Zformována
1.4.1938 ve Vídni jen se 2 Sturmbanne. Třetí prapor, SS-TK-Sturmbann
Götze byl zformován 10.1938 v Berlíně, ale podřízen jen nominálně.
Stal se samostatný v 7.1939 a po přesunu do Gdaňsku z něj
byl zformován SS-Heimwehr Danzig. Ostmark byl přesunut do Prahy v 10.1939
k nahrazení SS-Standarte Der Führer, která byla začleněna do
formované SS-Verfügungs Division. Formování 13., 14. a 16. roty bylo
dokončeno v 1.1940. Přesunuta do Holandska pro pobřežní službu
10.6.1940. Obdržela mnoho britských vozidel ukořistěných u Dunkirku.
Reorganizována jako pěší pluk 25.2.1941. Pluk byl téměř kompletně
vybaven českými zbraněmi. 30.4.1941 odjel do Varšavy, kam přijel
5.5.1941, kde byl přidělen k nově vytvořené 2. SS-Infanterie
Brigade koncem měsíce. Himmler rozhodl, že brigáda bude použita pro
zajišťovací službu v týlu, ale armáda jim použila k podpoře
operací 9. Armee u Olity. Na rozdíl od zbytku Waffen-SS přidělených k operaci
Barbarossa, neztratil Himmler nad ní kontrolu a stáhnul ji k Lyck-Herzog
a Muehle ve východním Prusku koncem června. 10.7.1941 byla přesunut do
výcvikového prostoru Arys. Jeho těžké zbraně a vozidla byla použita
k doplnění ztrát ostatních jednotek Waffen-SS, stejně jako někteří
vojáci. Vrátil
se na východní frontu 1.9.1941 pro protipartyzánské operace v týlu
Armee Gruppe Nord, opět pod 2. SS-Infanterie Brigade. Nicméně pro
nedostatek vojáků byl použit k vyčistění obklíčených sovětských
jednotek a odražení protiútoků. Byl nahrazen SS-Legion Flandern
17.11.1941. Přijel do Krakova 7.12.1941, kde byl reorganizován jako
motorizovaný pluk a měl nahradit SS-Infanterie Regiment 11 u 2. SS-Division
Das Reich v 3.1942. Podařilo se ho vybavit německými zbraněmi před
začátkem sovětské zimní ofenzívy a byl nasazen k zastavení sovětského
postupu. I./SS-Infanterie Regiment 4 byl letadly přepraven na letiště Malojaroslavice
19.12.1941. Kompletní byl 23.12.1941 a byl přidělen XIII. Korps. Letiště
muselo být uzavřeno 22.12.1941 a zbytek pluku byl rozmístěn na jiná
letiště. II. Batallion a většina těžkých zbraní přijela do
Juchnova 26. a 27.12. a byla přidělena k 19. Panzer Division. III.
Batallion a štáb přijel do Kalugy 22. až 24.12. Oddělené prapory nebyly sjednoceny celý měsíc a podařilo se jim zastavit sovětský
postup. Zaplatily
však vysokou cenu a když byl SS-Infanterie Regiment 4 stažen 14.4.1942 do Německa, měl
jen 180 mužů! Což znamená 93% ztráty z původního počtu 2.200!
Za jeho zásluhy mu Hitler dal čestný titul Langemarck. V květnu
1942 byl přidělen k divizi Das Reich a byl reorganizován jako
motorizovaný pěší pluk s motocyklovým a dvěma střeleckými
prapory. I. Batallion byl zformován z motocyklového praporu Das
Reich a zbytky Ostmark byly zformovány do II. Battalion. V 10.1942
se stal II. Batallion nově organizovaného 2. SS-Panzer Regiment Das
Reich. Motocyklový prapor byl absorbován po bitvě u Charkova do
divizního průzkumného praporu v 3.1943. Čestný titul byl přidělen
6. SS-Sturmbrigade.
SS-Standartenführer
Otto Reich
SS- Standartenführer Klingemann
SS-Obersturmbannführer Hinrich Schuldt
SS-Totenkopfstandarte
5 Brandenburg
SS-Infanterie-Regiment
5 Brandenburg (25.2.1941)
Vytvořena
12.9.1939 v Berlíně a Oranienburgu s 3 Sturmbanne z částí
Totenkopf Division a SS-TK-Standarte 2 Brandenburg. Přesunuta do Vídně a
Linze 11.1939, kde poskytla kádry pro SS-TK-Standarte 13. Přesunuta do Štětínu
28.5.1940 a vrátila se do Oranienburgu 28.7.1940. III. Sturmbann
zformoval SS-Sonder-Battalion Reitz, který byl začleněn do SS-TK-Standarte
K 4.6.1940.
Motorizována 12.9.1940 a přesunuta do Plocku 4.11.1940. Přidělen SS-Infanterie
Brigade 2 na počátku roku 1941 a formování 13. a 14. roty bylo ukončeno
krátce před operací Barbarossa. Stažen z fronty 7.1941 s SS-Infanterie
Regiment
4. Rozpuštěn ve výcvikovém prostoru Arys, východní Prusko 1.9.1941,
ale zformován jako SS-Ersatz-Battalion Ost v Breslau. Personál poslán k doplnění
SS-Kampfgruppe Nord.
SS-Brigadeführer
Breithaupt
SS-Totenkopfstandarte
6
SS-Infanterie-Regiment
6 (25.2.1941)
Vytvořena 12.9.1939 v Praze s 3 Sturmbanne z kádrů 4 starších Totenkopf Standarten. Přesunuta do Gdaňsku a Brombergu 10.1939 a poskytla kádry pro SS-TK-Standarte 9. Přesunuta do Sandefjordu v jižním Norsku 27.4.1940. II. Sturmbann přesunut zpět do Prahy a začleněn do SS-TK-Standarte 14, ale byl nahrazen II./SS-TK-Rekrutenstandarte. Motorizována 12.9.1940 a vytvořena 13. a 14 rota. Přidělena SS-Kampfgruppe Nord pro invazi do Ruska.
SS-Oberführer
Voss
SS-Totenkopfstandarte
7
SS-Infanterie-Regiment
7 (25.2.1941)
Vytvořena
12.9.1939 v Brně z kádrů 4 starších Totenkopf Standarte s 3
Sturmbanne. Přesunuta do Drammen v jižním Norsku 27.4.1940. II.
Sturmbann přesunut zpět do Brna a začleněn do SS-TK-Standarte 9, ale
nahrazen I./SS-TK-Rekrutenstandarte. Motorizována 12.9.1940 a vytvořeny
13. a 14 rota. Přidělena SS-Kampfgruppe Nord pro invazi do Ruska.
SS-Brigadeführer
Richard Hermann
SS-Standartenführer Schneider
SS-Totenkopfstandarte
8
SS-Infanterie-Regiment
8 (25.2.1941)
Vytvořena
11.11.1939 v Krakově z částí SS-TK-Standarte 4 s 3 Sturmbanne.
Motorizována 12.9.1940. Na počátku roku 1941 vytvořeny 13. a 14. rota
a Flak baterie. Přidělena k protipartyzánské službě pod 1. SS-Infanterie
Brigade
v Rusku. Přejmenována na SS-Grenadier-Regiment 8 1.9.1943 a SS-Grenadier-Regiment
39 12.11.1943. Přidělen 18. SS-Panzer Grenadier Division Horst Wessel 15.1.1944 a současně
přejmenován na SS-Panzer Grenadier Regiment 39.
SS-Oberführer
von Jena
SS-Standartenführer Scherner
SS-Oberführer Classen
SS-Totenkopfstandarte
9
SS-Infanterie-Regiment
9 (2.1941)
Vytvořena
11.11.1939 v Gdaňsku z kádrů SS-TK-Standarte 6 s 3 Sturmbanne. Přesunuta
24.4.1940 s I. a III. Sturmbanne do Brna k nahrazení SS-Totenkopfstandarte
7. II. Sturmbann byl zformován z II./SS-TK-Standarte 7, když se vrátila z
Norska. Absorbovala III./SS-TK-Standarte 12 15.8.1940. Byla rozpuštěna
15.11.1940, ale zformována jako SS-Wach-Battalion Prag a její štáb se stal
SS-TK-Standarte K o 5 dnů později. Byla přejmenována
z SS-TK-Standarte K jako SS-Infanterie-Regiment 9 v 2.1941 s 3
prapory. 13.,
14. a 16. rota vytvořeny před operací Barbarossa. Formálně přidělen
SS-Kampfgruppe Nord pro invazi do Ruska, ale přidělen 2. Gebirgs-Division.
Přesunut na frontu na řece Volchov u Leningradu 12.1941. Částečně
rozpuštěn 8.1942, ale štáb a III. Batallion byly začleněny do SS-Regiment
Thule v Sennelageru jako Stab a II. Batallion 1.8.1942. Thule byl
později začleněn do 3. SS-Panzergrenadier Division Totenkopf v roce
1943.
SS-Standartenführer
Paul Nostitz
SS-Totenkopfstandarte
10
SS-Infanterie-Regiment
10 (25.2.1941)
Zformována
11.11.1939 ve Weimar-Buchenwald z částí Totenkopf Division a SS-TK-Standarte
3 Thüringen. Přesunuta do Gdaňsku 24.4.1940 a do Krakova 22.5.1940.
Motorizována 12.9.1940. Vytvořeny 13., 14., 16. rota a Flak baterie před
operací Barbarossa. Přidělena pro protipartyzánskou službu pod 1. SS-Infanterie
Brigade
v Rusku. Přejmenována na SS-Grenadier-Regiment 10 1.9.1943 a SS-Grenadier-Regiment
40 12.11.1943. Přidělen 18. SS-Panzer Grenadier Division Horst Wessel 15.1.1944 a přejmenován
na SS-Panzer Grenadier Regiment 40.
SS-Obersturmbannführer
Demme
SS-Totenkopfstandarte
11
SS-Infanterie-Regiment
11 (25.2.1941)
Zformována
11.11.1939 v Radomi z kádrů SS-TK-Standarte 4 a 7 se 3 Sturmbanne.
Přesunuta 22.5.1940 do Holandska pro pobřežní službu, kde byly vytvořeny
13. a 14. rota. Motorizována 19.9.1940. Vytvořena 15. a 16. rota před
operací Barbarossa. Nahradila SS-Infanterie Regiment Germania v SS-Infanterie
Division Reich. Zdecimována během operace Barbarossa a rozpuštěna v roce
1942.
SS-Obersturmbannführer
Diebitsch
SS-Totenkopfstandarte 12
Zformována
11.11.1939 v Posenu z kádrů SS-TK-Standarte 5 a 7 s 3 Sturmbanne.
Rozpuštěna 15.8.1940, ale 2 roty poskytnuty SS-TK-Standarte K a III.
Sturmbann rozdělen mezi SS-TK-Standarte 9 a 4.
SS-Obersturmbannführer
Sacks
SS-Totenkopfstandarte 13
Zformována
11.1939 ve Vídni, částečně z SS-TK-Standarte 5 s 2 Sturmbanne. III.
Sturmbann byl vytvořen v roce 1940 před rozpuštěním jednotky
29.7.1940.
SS-Standartenführer
Klingemann
SS-Totenkopfstandarte 14
SS-Infanterie-Regiment
14 (25.2.1941)
Zformována
ve Weimar-Buchenwald 24.4.1940 z II./SS-TK-Standarte 9, III./SS-TK-Standarte 6 a
IV./SS-TK-Rekruten-Standarte s 3 Sturmbanne. Umístěna v Kodani 5.5.1940.
Motorizována 12.9.1940 a přesunuta do Holandska 23.11.1940. Rozpuštěna
30.6.1941 s výjimkou I. Batallionu, který byl přejmenován na
Sonder-Batallion der RFSS.
SS-Obersturmbannführer
Martin
SS-Totenkopfstandarte 15
Zformována
1.3.1940 s 1 Sturmbanne v Plocku. II. Sturmbann vytvořen v Litzmannstadt
10.10.1940. Motorizována 12.9.1940. Rozpuštěna 15.11.1940, I. Sturmbann
přejmenován na SS-Wach-Batallion Oranienburg.
SS-Sturmbannführer
Dorheit
SS-Totenkopfstandarte 16
Vytvořena
24.4.1940 z III./SS-TK-Rekruten-Standarte v Dachau. Přesunuta do Prahy
5.5.1940. Rozpuštěna 15.8.1940.
SS-Standartenführer
Hermann
SS-Totenkopfstandarte K
Zformována
12.11.1940 pro službu v Kirkenes, Norsko z částí SS-TK-Standarte 9, 12
a SS-Sonder-Batallion Reitz s 3 Sturmbanne. Přejmenována na SS-Infanterie
Regiment 9
18.2.1941.
SS-Obersturmbannführer
Reitz
SS-Sonder-Bataillon/SS-Totenkopf-Standarte-Prag
Umístěna
v Praze 5.5.1940 a 28.7.1940. Přejmenována na SS-Wach-Abteilung Prag
28.7.1940.
SS-Hauptsturmführer
Dr. Buchegger
SS-Totenkopf-Reiter-Standarte
Zformována
15.9.1939 v Polsku se 4 eskadrami. Zvětšena na 9 eskader 15.12.1940
a dvě baterie jezdeckého dělostřelectva. Rozdělena 21.5.1940 do SS-Totenkopf-Reiter-Standarte
1 a 2.
SS-Standartenführer
Hermann Fegelein
SS-Totenkopf-Reiter-Standarte
1
SS-Kavallerie-Regiment
1 (25.2.1941)
Zformována 21.5.1940 ve Varšavě z částí SS-TK-Reiterstandarte s 5, později 7 eskadrami a baterií jezdeckého dělostřelectva. Sloučena s SS-Kavallerie-Regiment 2 6.12.1940 do SS-Totenkopf-Kavallerie-Regiment 1?
SS-Standartenführer
Hermann Fegelein
SS-Totenkopf-Reiter-Standarte
2
SS-Kavallerie-Regiment
2 (25.2.1941)
Zformována 21.5.1940 v Lublinu z částí SS-TK Reiterstandarte s 6, později 7 eskadrami. Sloučena s SS-Kavallerie-Regiment 1 6.12.1940 do SS-Totenkopf-Kavallerie-Regiment 1?
SS-Sturmbannführer
Franz Magill
SS-Totenkopf-Rekruten-Standarte
Zformována
27.10.1939 z SS-Totenkopfstandarte 1 Oberbayern se 4 Sturmbanne. III. a
IV. zformovány v Dachau. I. a II. Sturmbanne začleněny do SS-Totenkopfstandarte
7 a 6 v roce 1940. III. a IV. Sturmbanne začleněny do SS-Totenkopfstandarte
16 a SS-Totenkopfstandarte 14 24.4.1940.
SS-Totenkopf-Infanterie-Erstaz-Battalion
I
SS-Panzergrenadier
und Ausbildungs Btl. 3 (4.1943)
Zformován
1939.
SS-Totenkopf-Infanterie-Ersatz-Battalion II
Zformován
1939, rozpuštěn v zimě 1942-43.
SS-Totenkopf-Infanterie-Ersatz-Battalion
III
SS-Panzergrenadier-Ersatz-Bataillon
III Totenkopf (12.1942)
Zformován
1.9.1941 z Feldersatz-Battalion Division Totenkopf
SS-Totenkopf-Ergänzungs Sturmband III
Záložní
jezdecká ženijní formace umístěná v Breslau, kdy byla vytvořena
v roce 1938. Sloužila pod 1. a 2. Reiter Brigade ve východním
Prusku a Slezsku a poté pod VIII. Korps v Polsku a Francii. Byl špatně
vyzbrojen, včetně vodou chlazených kulometů MG 08/15. Rozpuštěn v září
1940.