![]() 15. Waffen Grenadier Division der SS (lettische Nr. 1)
Lettische SS-Freiwilligen
Legion
Velitel
Náčelník štábu Zpravidla považovanou za nejlepší východní dobrovolnickou divizi (určitě nejlepší z baltských národů) a vzdor názvu "Freiwilligen" byla tato divize spolu s 19. SS Division složena téměř výhradně z odvedenců. Lotyši nenáviděli sovětskou okupaci své země a mnoho jich vstoupilo do německých bezpečnostních sil a formací SS. V srpnu 1941 byla lotyšská městská a venkovská policie zformována do jednotek ochraňujících německý týl a bojujících proti partyzánům. Tyto jednotky byly známé jako Schuma Battalions a působily ve středním Rusku, na Ukrajině, Kavkaze a Krymu. Himmler je chtěl původně zformovat do divize Waffen-SS již na konci roku 1941, ale pro těžké ztráty německé armády byly použity jako záložní jednotky. Byly používány jako frontové jednotky, ale protože nebyly pro tuto roli cvičeny, utrpěly těžké ztráty. Himmler nakonec převzal kontrolu těchto jednotek a použil je jako základu k zformování lotyšských Waffen-SS. Lotyšský vůdce a dřívější generál Rudolf Bangerskis chtěl zformovat lotyšskou armádu o 100.000 mužích, ale na toto Němci hleděli s nedůvěrou a raději zformovali lotyšský dobrovolnický legion pod velením SS. Hitler původně souhlasil s jeho zformováním, ale odvedenci přísahali na nezávislost Lotyšska a tak byl legion v únoru 1943 rozpuštěn. Nakonec bylo rozhodnuto zformovat 15. Waffen Grenadier Divison v únoru 1943 a výcviku a formování této jednotky měl velet SS-Brigadeführer Peter Hansen. Výběrem odvedenců pro tuto divizi byl pověřen Rudolf Bangerskis, který byl povýšen do hodnosti SS-Gruppenführer und General der Waffen SS a inspektor Lotyšského legionu. Odvody se ukázaly jako obtížné, protože nebylo možné oslabit policii a jednotky Schuma a tak byli povoláni muži ročníků 1919 až 1925. Přesto bylo v dubnu 1943 stále jen 2.478 z původně zamýšlených 15.025 mužů. Byly rozpuštěny čtyři prapory Schuma, ale jejich příslušníci byli použiti k zformování (spolu s 18. a 26. Schuma Battalion) druhé lotyšské divize Waffen-SS – 19. SS Division. Rozpuštění lotyšského legionu bylo dalším zdrojem odvedenců a kanceláře přešly z rukou Lotyšů pod SS. Odvod byl stále neúplný, když byla divize umístěna do oblasti Nevel k zastavení sovětského průniku jako část 16. Armee, Armee Gruppe Mitte. 18. listopadu začala nová sovětská ofenzíva a Lotyši bojovali se Sověty v oblasti Pstoška - Majevo - Novosokolniki a později zde bojovala 15. SS jako část VI. SS Freiwilligen Korps, XXXXIII. Armee Korps, 16. Armee. Ztráty byly velké a byli odváděni muži ročníků 1910 až 1917. Na počátku února 1944 ponechala divize dva pěší pluky v Novosokolnikach a přesunula se severovýchodně do Belebelky, 30 km severně od Starije Rusi, kde se stala částí X. Armee Korps, 16. Armee. Bojovala zde v obranných bojích do 15. února 1944, kdy byla stažena. Ústupové boje pokračovaly dalších deset dní a divize byla stažena přes řeku Polist, Čichačevo a Novoržev. Utrpěla těžké ztráty a části této divize byly umístěny do pozice "Panther" na řece Velikaja, 40 km od Ostrova 28. února. Zde se setkaly se dvěma pěšími pluky, které byly ponechány v Novosokolnikách a se sesterskou 19. SS Division. Zde se připravovaly na sovětský útok. Bojovali urputně, protože porážka by znamenala okupaci Lotyšska Sověty, kterou však oddálily jen o několik dní. V březnu Lotyši zaujali pozice podél řeky Velikaja severně od Ostrova a Pskova a 26. března zastavili sovětský postup a boje pokračovali do 21. června 1944. Závěrečná část sovětské ofenzívy začala 10. července a Armee Gruppe Nord byla vržena zpět do Lotyšska 19. července. Ztráta naděje a hrozící okupace Lotyšska vedla k dezercím z obou lotyšských divizí a oslabení jejich síly. Navzdory tomu přicházeli do divize odvedenci ve věku 18 a 19 let. 15. SS, 19. SS a 20. SS Division byly zformovány v SS-Sammellager Konitz v západním Prusku. Počet praporů vzrostl ze dvou na tři v každém pluku. Během této doby Rusové dobyli Lotyšsko a Riga padla v říjnu 1944, ale Kurlandy zůstaly v německých rukách, kde bojovala v obraně 19. SS do konce války. Fronta dosáhla Konitz a 15. SS byla vržena předčasně do boje. Části divize připravené km boji byly poslány do akce v oblasti Schlaufensee - Nakel - Immenheim - Vandsburg jako část III. Panzer Armee k zastavení sovětského průniku. 26. ledna byl jejich velitel SS-Oberführer Herbert von Oberwurzer zajat Sověty. Nahradil ho SS-Oberführer Adolf Ax a zranění a nevycvičení byli odesláni zpět přes Konitz spolu s jednotkami Schuma do Gdaňsku a Pillau. Zbytek divize bojoval o udržení přístavů pro únik uprchlíků a některé lotyšské jednotky uprchly do Dánska, ale většina se musela vzdát. Bojeschopní byli staženi do oblasti Wilkenswalde - Flatow. V únoru 1945 divize bojovala v Jastrowě a poté ve Flederbornu. Mezi 14. a 24. únorem se za stálých bojů stáhla z Peterswalde do Wusterbarth a 24. byla seskupena do Kampfgruppe a pokračovala v boji jako část XVIII. Gebirgs Armee Korps, 2. Armee Gruppe. 14. března část přijela do Swinemünde a 25. byli všichni zbývající převeleni do Neubrandenburgu v Meklemburgsku k doplnění a odpočinku a k výstavbě opevnění. Nakonec byli převeleni zpět do Kurlandska, kde stále bojovala 19. SS Division. Zhoršující se situace je odvedla od jejich domovů k obraně Říše. 19. byla zformována Kampfgruppe pro obranu Berlína pod velením Waffen-Standartenführera Villuse Janumse. Bojovala se Sověty v oblasti Erkner, Buchhorst a Zeu-Zittau a probila se na jihovýchod, kde se vzdala Američanům u Güterglücku nedaleko Labe. Zbytek divize neměl štěstí a byl zajat Sověty u Neuruppinu na počátku května. 1.1943:
Němci nabírají Lotyše do vnitřních bezpečnostních jednotek nazývaných
Schuma Batallione. Z několika Schuma Battalionů je sestaven
Lettische SS-Freiwilligen Legion, některé policejní jednotky jsou
nasazeny na frontu, aby získaly bojové zkušenosti.
Složení
|