12. SS Panzer Division Hitlerjugend

 
Mladí muži z 12. SS pózují pro fotografy po udělení Železných křížů II. třídy za účast v bojích u Caen.

SS-Panzergrenadier-Division Hitlerjugend                       6.1943 – 10.1943
SS-Panzer-Division Hitlerjugend                                    10.1943
12. SS-Panzer-Division Hitlerjugend                              10.1943 – 5.1945  

Velitel
SS-Brigadeführer Fritz Witt                                         24.6.1943 – 14.6.1944
SS-Brigadeführer Kurt "Panzer" Meyer                         14.6.1944 – 6.9.1944
SS-Obersturmbannführer Hubert Meyer                        6.9.1944 – 24.10.1944
SS-Brigadeführer Fritz Kramer                                     24.10.1944  – 13.11.1944
SS-Brigadeführer Hugo Kraas                                      13.11.1944 – 8.5.1945

…a  pak naše štěstí zmizelo. Narazili jsme na skupinu vojáků SS z Hitlerjugend a ti bojovali jako šílenci…nevzdávali se...museli jsme je zabít všechny…bylo to strašné. (britský pěšák).

Tato divize byla první formací Waffen-SS, která zasáhla do bojů proti Spojencům v Normandii. Její mladí vojáci, rekrutovaní především z Hitlerjugend, bojovali nemilosrdně v soubojích muže proti muži a v bojích proti tankům a získali si výbornou bojovou reputaci u kanadských a britských vojáků, kteří proti nim bojovali. Zformována v červnu 1943 jako Panzergrenadier formace, "Hitlerjugend" získala statut Panzer Division v říjnu 1943. Rekruty byli členové Hitlerjugend narození v roce 1926. Odvod byl držen v tajnosti, aby si Spojenci nemysleli, že odvedením 17-letých mladíků Německo sbírá poslední rezervy. Důstojnické kádry 12. SS byly složeny z veteránů, poddůstojníků a důstojníků Leibstandarte, většina z nich sloužila na východní frontě. Byli zde také důstojníci převelení z Wehrmacht (zejména specialisté na těžké zbraně) a Luftwaffe. Velitel divize, SS-Gruppenführer Fritz Witt, své muže tvrdě cvičil v poli, kdy byla používána ostrá munice. Přehlídkám bylo věnováno velmi málo času, množí říkali, že z mladých dobrovolníků jsou cvičeni bojovníci a ne vojáci. Výcvik probíhal v Belgii v oblasti Beverloo, Mol, Turnhout, Herentals a Geel a mladí rekruti se postupně stávali vojáky. Bohužel divize neměla tanky a vozidla, stejně jako palivo a také munice pro výcvik bylo málo. Avšak na počátku roku 1944 již byla divize plně vybavena a připravena pro boj. 1. června 1944 byly součástí divize 12. Panzer Regiment, 25. a 26. Panzergrenadier Regiment, dělostřelecký pluk, průzkumný, protiletadlový a protitankový prapor a podpůrné jednotky. Divize měla 20.540 většinou mladých mužů, kteří dobrovolně sloužili v této elitní formaci. Aktuální počet byl: 520 důstojníků (deficit:144), 2.383 poddůstojníků (deficit: 2.192), 17.637 mužů (nadpočet: 2.360), 1.103 pomocných sil (ruští Hiwi, Italové, atd.). Ve 14:30 6. června 1944 byla "Hitlerjugend" vyjmuta ze zálohy a přidělena 7. Armee ke spolupráci s 21. Panzer Division a Panzer Lehr Division při útoku v 16:00 následujícího dne. Plán zatlačit spojenecké jednotky do moře se bohužel nepodařilo realizovat. 21. Panzer Division již byla poutána v obranných bojích, Panzer Lehr nebyla na bojišti a "Hitlerjugend" nebyla plně seskupena. Masivní protiútok 7. Armee se tedy omezil jen na útok částí 12. SS: 25. Panzer Grenadier Regiment, 2. Panzer Battalion a 3. Artillerie Battalion. SS-Sturmbannführer Kurt ("Panzer") Meyer, velitel 25. Regimentu, který si byl vědom, že Panzer Lehr nebude krýt jeho pravý bok, sestavil silnou skupinu, 3. Panzergrenadier Battalion, protitankový a protiletadlový oddíl a na křídlech tankový a průzkumný prapor. Jejich úkolem bylo chránit odkrytý bok a důležité letiště Carpiquet. Na pravém křídle, v Cambes, byl 1. Battalion ve styku s 21. Panzer Division, která chránila křídlo pluku a 2. Battalion byl umístěn ve středu. Hrozilo nebezpečí, že kanadské tanky a pěchota obklíčí 2. Battalion a Meyer proto přesunul začátek útoku na 14:00 a ačkoliv 1. a 2. Battalion dosáhly částečných úspěchů, nemohly pro nedostatek síly splnit rozkazy 7. Armee. Divize zastavila útok a prapory přešly do obrany. Útok 25. Panzer Grenadier Regimentu vytvořil silný perimetr, který sehrál klíčovou roli, když zabránil britské 2. Army dobýt Caen již 7. června. V následujících dnech přibyl do bojové oblasti zbytek formací divize a zapojil se do bojů. Ani při největším nasazení však "Hitlerjugend" s 25. Regimentem vpravo a 26. Regimentem vlevo nedokázala rozšířit svůj obranný perimetr nebo dobýt Bayeux. Probíhaly krvavé boje o takticky důležité vesnice a sektor divize byl každodenně ostřelován spojeneckým dělostřelectvem. 14. června zasáhla palba námořních děl Wittův štáb a Witt sám byl zabit. Ve velení divizi ho nahradil Meyer. Když Spojenci zahájili 15. června ofenzívu proti Panzer Lehr (na levém křídle "Hitlerjugend"), divize stáhla své vlastní levé křídlo u Boislande, aby zabránila jeho obklíčení. Pro těžké ztráty bylo redukována na sílu praporu a staženo do perimetru divize. Ale spojenecký tlak byl příliš silný. Útok vyhnal SS z vesnic, které dobyli v prvních dnech. Boje o Caen utichly 18. června, kdy se obě strany přeskupovaly, připraveny opět začít boj o ruiny města. Do 16. června měla "Hitlerjugend" 403 mrtvých, 847 zraněných a 63 pohřešovaných, bez jakéhokoliv doplnění. Sebeobětování mladých mužů z divize hrálo klíčovou roli v úspěchu německých obranných bojů v Normandii 6. až 18. června 1944. Stejný osud je postihl, když byly německé armády na Západě obklíčena v kapse u Falaise. 12. SS Kampfgruppe Krause bojovala s takovou zuřivostí, že udržela otevřené severní čelisti kapsy a zachránila několik divizí před zničením. To byl pozoruhodný výkon, protože Kampfgruppe se skládala jen ze 200 mužů, kteří bojovali s přesilou Kanaďanů podporovaných tanky. Tato heroická akce umožnila uprchnout 240.000 německým vojákům, přestože ztratili všechny tanky a měli 50.000 mrtvých a 200.000 zajatých. Z této skupiny zbylo jen několik mužů, kteří ustoupili spolu se zbytky německých divizí za Seinu. Během těchto bojů páchaly obě strany krutosti, jednou z nich bylo střílení zajatců. Obzvlášť hlubokou nenávist cítili k 12. SS Kanaďané a několikrát, podobně jako na východní frontě, nebyli bráni zajatci ani jednou bojující stranou. 600 přeživších ze 12. SS spolu s několika vozidly ustoupilo do Belgie za řeku Meuse, tvrdě pronásledováni Američany. Zastavili se a bojovali u malé samoty Durnal, kde zdrželi Američany 36 hodin. Rozhodli se stáhnout, až když je Američané začali obkličovat. Zde byl velitel divize Meyer zajat nikoliv Američany, ale belgickým rolníkem a jeho synem, kteří ho předali Angličanům. Zbytek 12. SS dosáhl Siegfriedovy linie, ale byl již jen stínem původní síly. Ztratili všechny své těžké zbraně a zbylo jim jen několik tanků. Byli odesláni k doplnění a odpočinku, ale jejich ztráty byly tak velké, že už divize nedosáhla původní síly a v Ardenách měl podstavy mužů a obrněných vozidel. Přesto převálcovala americké pozice u  Elsenbornu. Měla proniknout k mostům na řece Meuse u Amay a Engis nedaleko Liege. Úspěch Kampfgruppe Peiper dal možnost 12. SS rozšířit průlom u Büllingenu, aby mohl Dietrich zasadit své zálohy. Büllingen byl dobyt, ale v Bütgenbachu utrpěli granátníci 12. SS těžké ztráty. V boji bylo také ztraceno mnoho tanků. Severovýchodně od Bütgenbachu se situace opakovala, když Kampgruppe Kuhlmann z 12. SS neprolomila americké linie. Ofenzíva selhala a stažena byla i Kampfgruppe Peiper, která pronikla nejhlouběji do spojeneckých linií. Hitler se nevzdal a vyčerpaní muži z 12. SS byli zasazeni proti Rudé armádě v Maďarsku při operaci Frühlingsverwachen. Budapešť byla blízko kapitulace a Hitler nechtěl ztratit toto důležité město. V bojích o toto město již byly ztraceny 8., 22. a 33. SS Division a v březnu Hitler naplánoval ofenzívu k vyproštění tohoto města. Hlavní roli hrály opět Waffen-SS včetně 12. SS, která se stále nezotavila z bojů v Ardenách. Měla proniknout (spolu s 1. SS) mezi jezera Balaton a Valance a dobýt předmostí na kanálu Sio. Počasí však bylo příšerné a tanky Leibstandarte a Hitlerjugend stále zapadaly do bahna. Ve vesnici Oedin-Pustza byl 26. Grenadier Regiment Hitlerjugend zdecimován sovětským dělostřelectvem a přes několik lokálních úspěchů byl protiútok Rudou armádou zastaven. Poté přišel ústup. Hitler byl rozzuřen vstupem Rusů do Rakouska. Zbytky 12. SS ustoupily na západ, kde se vzdaly 8. května 1945 Američanům v Ennsu. Z původních 21.300 mužů z roku 1944 jich zbylo jen 455. Krátká historie této divize je zrcadlem historie Waffen-SS. Jejich fanatická odvaha v bitvách, loajalita a nadšení pro boj spolu s totální neúctou k lidským životům byly obrazem tzv. klasických divizí Waffen-SS. Mladíci z 12. SS, kteří bojovali v létě 1944 proti Kanaďanům, Polákům a Britům, zanechali v nich nezapomenutelný dojem a když zjistili, jak jsou tito vojáci mladí, přisoudili jim jako divizní symbol kojeneckou láhev. Dokonce Wehrmacht přezdíval tuto divizi "Crack Babys". Jejich bojové nasazení však tento výsměch rychle ukončilo. Je ironií, že tito mládenci nesměli kouřit a pít (ačkoliv fotografie dokazují porušování tohoto zákazu) a místo obvyklých cigaret a šnapsu měli dostávat mléko a sladkosti! Nesměli též navštěvovat veřejné domy. Příkladem, který odhaluje fanatismus těchto vojáků, je příběh dvou britských pěšáků, kteří našli vážně zraněného příslušníka Hitlerjugend během bojů o Caen. Poskytli mu lékařskou pomoc a láhev vody. Při obvazování zraněné hlavy ho viděli jak sahá do své kamuflované kombinézy. Jen díky pomalým pohybům kvůli zranění se britským vojákům podařilo odhalit pistoli Walther připravenou ke střelbě. Jeho osud není znám, ale britští pěšáci mu sebrali zbraň a nechali ho zřejmě zemřít na horkém slunci.  

2.1943:

Divize aktivována.

4.1943:

Divize má navíc 5.700 mužů, ale schází jí 2.000 poddůstojníků, více než 50 Heer poddůstojníků je převeleno do divize.

6.1943:

24.: Führerův rozkaz specifikuje vytvoření divize.

7.1943:

Divize je tvořena v Beverloo, Belgie z kádrů 1.000 mužů z LSSAH a mladíků z Hitlerjugend.  Štáb je v kasárnách Lichterfelde v Berlíně, spolu s I. SS-Panzerkorps.

10.1943:

Divize obdržela Sturmgeschütz Battalion a zdravotní rotu z 1. SS-Panzer Division

12.1943:

Síla divize: 21.500 mužů.

1.1944:

Jednotka trpí nedostatkem vybavení, má např. jen 40 tanků.

4.1944:

1.: Divize přesunuta do Normandie. Výcvik z obavy před spojeneckými nálety probíhá v noci.

5.1944:

Divize umístěna v severní Francii, 2.000 mužů převeleno k 1. SS Panzer Division.

6.1944:

1.: Velitel divize Witt hlásí, že je připravena k ofenzivním akcím, ale jednotky divize jsou rozděleny po celé Normandii.
6.: Invaze v Normandii, jednotka umístěna v Dreux u Paříže, síla divize 17.900 nebo 20.540 mužů (vyšší počet je včetně doplňovacího praporu v Arnhemu, nižší zohledňuje fakt, že ne všechny jednotky byly připraveny k boji).
7.: Divize jako první jednotka SS zasahuje do bojů, aby vrhla Spojence "zpět do moře." SS-Panzergrenadier Regiment 25 útočí proti postupujícím Kanaďanům u Caen.
10.: Divize má 66 tanků Panther.
11.: Protiútok proti Kanaďanům u Caen.
12.: Ztráty jednotky: 900, divize popravuje 40 (64?) kanadských zajatců, po válce je několik důstojníků Hitlerjugend za tento zločin odsouzeno a pověšeno.
14.: Velitel divize Fritz Witt zabit při ostřelování z lodí.
18.: Těžké boje, Parc de Boislonde.
25.: Odražena spojenecká operace EPSOM.
26.: Velitel divize Meyer hlásí zničení 50 britských tanků.

7.1944:

3.: Počet tanků: 22 Panther, 39 Panzer IV
7.: Počet tanků: 28 Panther, 32 Panzer IV
9.: Stažení na jižní břeh řeky Orne.
12.: Divize brání letiště Carpiquet.
15.: Divize doplněna v Sassy, Jagdpanzer IV, 17 Pantherů a 36 Panzer IV.
16.: Přesun k Lisieux, kvůli spojenecké lsti.
18.: Návrat do sektoru Caen.
25.: Obranné pozice v sektoru Vilmont. Sestavena Kampfgruppe Wünsche z

  • 12. SS-Panzer Regiment 12
  • III./26. SS-Panzergrenadier Regiment
  • I./SS-Panzer Regiment 1
  • schwere SS-Panzer Abteilung 101

8.1944:

Ústupové boje, kapsa u Falaise.
1.: I. SS Panzer Korps velitel "Sepp" Dietrich rozkazuje SS-Ausbildungs und Ersatz Abteilung 12 posílit divizi v Normandii, která má těžké ztráty, posílení se nepodaří do 22.
2.: Část divize přidělena k "Kampfgruppe Meyer". Další jednotky zformovány do Kampfgruppe Wünsche a Olboeter.
3.: Divize utrpěla ztrátu 3.500 mužů v Normandii.
4.-12.: 272. a 85. Infanterie Division přebírají pozice HJ, odrážejí spojeneckou operaci TOTALIZE.
14.: HJ v záloze I. SS Korps, ale německá 7. Armee je obklíčena a hrozí nebezpečí jejího zničení.
25.: Obrana severního křídla kapsy, divize několikrát napadena, ztráty divize 8.000 mužů.
29.: Ústup z kapsy, ale divize již není bojovou formací. 

9.1944:

1.: Počet tanků: 10
10.: Návrat do Německa k odpočinku a doplnění.

10.-11.1944:

Odpočinek a doplnění, Německo.

12.1944:

Ardenská ofenzíva, síla divize:14.700 mužů.
14.: Divize rozdělena do Kampfgruppe:

  • Kampfgruppe Kuhlmann, 38 Pantherů, 39 Panzer IV, SS-Jagdpanzer Abteilung 560, pěší a dělostřelecké prapory
  • Kampfgruppe Müller
  • Kampfgruppe Krause
  • Kampfgruppe Bremer

Proniká americkými liniemi u Losheimu a pokračuje k Meuse.
18.: Divize přesunuta k II. SS-Panzerkorps.

1.1945:

Ardenská ofenzíva selhává, divize přesunuta do Maďarska.

2.1945:

Těžké boje, ústup do Rakouska.

4.1945:

Ústup Rakouskem, 90 km k americkým liniím.

5.1945:

Divize se vzdává Američanům u Ennsu a Steyeru jen se 455 muži.

Složení 1944:
SS Panzer Regiment 12
SS Panzer Grenadier Regiment 25
SS Panzer Grenadier Regiment 26
SS Panzer Artillerie Regiment 12
SS Flak Artillerie Abteilung 12
SS Nebelwerfer Abteilung 12
SS Panzer Aufklärungs Abteilung 12
SS Panzerjäger Abteilung 12
SS Panzer Pionier Bataillon 12
SS Panzer Nachrichten Abteilung 12

Držitelé RK:
SS-Sturmbannführer Gerhard Bremer: 25.11.1944 (Dubové listy)
SS-Hauptsturmführer Werner Damsch: 17.4.1945
SS-Obersturmführer Hans Drexel: 14.10.1943
SS-Unterscharführer Emil Dürr: 23.8.1944
SS-Rottenführer Fritz Eckstein: 18.11.1944
SS-Obersturmführer Georg Hurdelbrink: 16.10.1944
SS-Sturmbannführer Arnold Jürgensen: 16.10.1944
SS-Sturmbannführer Bernhard Krause: 18.11.1944
SS-Oberführer Kurt Meyer: 27.8.1944 (Meče)
SS-Obersturmbannführer Wilhelm Mohnke: 11.7.1944
SS-Sturmbannführer Seigfried Miller: 19.12.1944
SS-Sturmbannführer Erich Olboeter: 27.7.1944
SS-Sturmbannführer Karl-Heinz Prinz: 11.7.1944
SS-Oberscharführer Rudolf Roy: 16.10.1944
SS-Oberscharführer Richard Rudolf: 18.11.1944
SS-Hauptsturmführer Hans Siegel: 23.8.1944
SS-Sturmbannführer Hans Waldmüller: 27.8.1944
SS-Obersturmbannführer Max Wünsche: 11.8.1944 (Dubové listy)

 

Datum

Korps

Armee

Armee Gruppe

 

8.43 - 4.44

formování

-

D

Antverpy

5.44

záloha

-

OKW

Evreux

6.44

I. SS

7. Armee

B

Evreux

7.44

LXXXVI

Panzergruppe West

B

Normandie

8.44

LXXX

1. Armee

B

Loire

9.44 (Kgr.)

I. SS

7. Armee

B

Eifel

10.44 (zbytky)

LXVI

7. Armee

B

Eifel

11.44

odpočinek

BdE

-

Bremen

12.44

záloha

6. Panzer Armee

OB West

Eifel

1.45

záloha

5. Panzer Armee

B

Ardeny

2.45

Feldherrnhalle (IV)

8. Armee

Süd

Maďarsko

3.45

záloha

-

Süd

Maďarsko

4.45

I. SS

6. Panzer Armee

Süd

Maďarsko

5.45

záloha

6. Panzer Armee

Ostmark

Rakousko

 


Vojáci z Hitlerjugend na západní frontě, 1944.


Příslušníci Hitlerjugend zajatí Američany v posledních fázích bitvy v Normandii.  


V březnu 1944 vrchní velitel West, Generalfeldmarschall Gerd von Rundstedt a velitel I. SS-Panzerkorps SS-Obergruppenführer Josef "Sepp" Dietrich navštívili výcvikový prostor divize v Beverloo, Belgie. Prvním bodem návštěvy bylo setkání se štábem divize a důstojníky divize. Zleva: SS-Stubaf. Arnold Jürgensen (Kdr. I/SS-Pz.Rgt 12), SS-Sturmbannführer Hubert Meyer (Ia), SS-Hauptsturmführer Fritz Buchsein (IIa), GFM v. Rundstedt a SS-Oberf. Fritz Witt.

  
27.5. velitel divize SS-Brigadeführer Fritz Witt při oslavě svých 36. narozenin. Mnoho gratulantů a důstojníků z celé divize se zúčastnilo oslavy v hlavním stanu divize v zámku Tilires-Sur-Avre, Belgie. Zde je s modelem SdKfz 232, přihlíží Divisionsadjutant a Ritterkreuzträger Heinrich "Hein" Springer.

 
Po předání dárků pózovali důstojníci pro toto skupinové foto. 1. řada, 3. zleva: Stubaf. Schürer (ordonanční důstojník), Stubaf. Heinrich Springer (adjutant), Staf. Kurt Meyer (SS-Pz.Gren.Rgt 25), Oberf. Fritz Witt (velitel divize), Ostubaf. Wilhelm Mohnke (SS-Pz.Gren.Rgt 26), Ostubaf. Fritz Schröder (SS-Pz.Ar.Rgt 12), Hstuf. Rothemund (IIa). 2. řada: Hstuf. Gerd v. Reitzenstein (5./SS-Pz.Aufkl.Abt 12), Stubaf. Artur Manthey (Inst.Abt 12), Erich Pandel (Na.Abt 12), Ostubaf. Max Wünsche (SS-Pz.Rgt 12), Hstuf. Hubert Meyer (Ia), Stubaf. Fritz Buchsein (IIa), Hstuf. Albert Schuch (Div. HQ). 3. řada: Hermann Weiser (Korps Adjutant), Stubaf. Bernhard Krause (I./SS-Pz.Gren.Rgt 12), Stubaf. Gerhard Bremer (SS-Pz.Aufkl.Abt 12), Stubaf. Siegfried Müller (SS-Pz.Pi.Abt 12), Stubaf. Bernhard Siebken (II./SS-Pz.Gren.Rgt 26), Stubaf. Jakob Hanreich (SS-Pz.Jg.Abt 12), Ostuf. Ritzert (15./SS-Pz.Gren.Rgt 25). 4. řada: Hstuf. Georg Urabl (SS-Felders.Btl 12), Stubaf. Dr. Kos (IVa), Stubaf. Hans Waldmüller (I./SS-Pz.Gren.Rgt 12), Stubaf. Rolf Kolitz (Div.Nachsch.Tr 12).